Zdravím všechny diskutující,
na tohle fórum jsem narazil během nudné chřipky, při vyhledávání hesla astrální cestování a šalvěj divotvorná. Rád bych příspěl i svou troškou do zdejší diskuze a třeba se i dozvěděl něco novýho
.
O astrální cestování se v rovině teoretizování zajímám už pár let, ale díky nedostatku času, klidu a motivace jsem se nedostal dál než k úplnému uvolnění, ze kterého se obyčejně díky velké radosti z jeho dosažení rychle proberu.
Jsem více-méně pravidelný konzument marihuany, ale zkoušel jsem i šalvěj (několikrát) a houbičky(jednou).
Napřed bych napsal něco k trávě- můžu jen potvrdit, že se po ní krásně přemýšlí a ještě lépe a rychleji zapomíná
. Proto jsem si spoustu úvah nahrál, nebo okamžitě zapsal - čehož výsledkem jsou většinou nepublikované/nedokončené povídky a úvahy. Netrvalo dlouho a napadlo mě zkusit astrál pod vlivem trávy. Prvních několik pokusů nic moc, ale později se začalo i dařit (rozuměj hlubší a rychlejší uvolnění). Vzhledem k finanční a časové náročnosti (a k tomu, že sem nechtěl dojít ke stavu, že se mi astrál sice podaří, ale jen když budu zhulenej) jsem od podobných pokusů upustil a trávu beru spíš jako prostředek k uvolnění a navození příjemné relaxace, spojené s meditativními stavy přemýšlivosti.
Když jsem se dozvěděl o šalvěji, okamžitě mě napadla asociace s astrálním cestováním... Nebyl problém sehnat dobrý extrakt (to bylo minulý školní rok tuším) a spoustu rad od zkušenějších (jak osobně, tak na netu). Celé jsem to nechal trošku uležet a pak jsem to s jedním známým zkusil.
Měli jsme větší skleněnku, ze které normálně kouříme trávu, tu jsme napchali extraktem a začali jsme pálit. Zapalovač je třeba mít zapálený trošku dýl (v podstatě po celou dobu, co taháte), jak už zde kdosi říkal: teplota odpařování salvinorinu je trošku vyšší než třeba THC. A také je třeba podstatně déle "tlačit". Podle toho co mi bylo řečeno, je 30 sekund minimum. Sedli jsme si na lavečky bez opeřadetel (což se ukázalo jako chyba) poblíž přehrady. Byla noc, cca okolo půlnoci, klid a mír
.
S určitostí můžu říct, že jsem to pálil jako drak
a stejně tak i tlačil. A počítal sem. Cca u dvaceti jsem měl takový divný pocit na obličeji a po těle, jako by jednotlivý části nepatřily k sobě. Ještě chvíli jsem počítal a pak jsem vyfoukl. V tom okamžiku udělala realita, přehrada, klidná noc i kamarád vedle mě pápá.
Měl jsem pocit že se točím, převracím a propádám do jakéhosi vnitřního světa, chaos a zmatek... dnes si toho už moc nepamatuju. Každopádně jsem se sekl na různých, ne zrovna příjemných představách. Tomu nepomohl ani onen kámoš, který o šalvěji věděl prd, dal si taky, skoro to nezatlačil a jen se mi smál a myslel si, že si z něj dělám prdel. Po vyfouknutí jsem se prý zaklonil přepadl z lavečky, spadl na zem a cosi blábolil. Pamatuju si na skřípání písku mezi zubama a až to mě hodilo tak nějak zpět, že jsem se zvládl opět posadit. Zavřel jsem oči, opřel se o stůl a ona halucinace se opět vrátila. Nebylo to jako u trávy, tady jsem úplně ztratil kontakt s realitou, zapomněl jsem na to, že jsem něco kouřil.
Celé jsme si to nahrávali na telefon (pouze zvuk). Nahrávka je to dosti humorná - ze začátku pár řečí, škrtání ohně, tlačení, vyfouknutí, chvíle ticha a pak rána, smích, dokonce i moje dosti chabé nadávky a pokusy vstát:-). Tehdy jsem dal šalvěj na chvíli k ledu. Když jsem se k ní vrátil (ten samý vzorek), tak sem šel s jiným kamarádem a tentokrát přes den. Ten se o astrál taky zajímal, tak jsem si říkal, že by to mohlo být zajímavější. Tenhle, stejně jako minulý trip jsme si nahrávali. Všiml jsem si totiž, že popsat zážitky z šalvěje je jednoduší bezprostředně potom co se stanou, popřípadě mít nějaké zpětné vodítko. Trošku jsem se bál a tomu odpovídalo i to, že jsem tolik netlačil. Kamarád byl ale poctivý a užil si zajímavý, i když podle jeho slov trochu děsivý trip. (přišel si jako v jiné realitě, nechápal kde je...atd. ale jakž-takž komunikoval-otázka je jestli se mnou:-)). Při zpětném poslechu nahrávky všeho dění se mu vše začalo vybavovat mnohem lépe. Následovaly asi tři tripy v krátkém intervalu, ale vzhledem k tomu, že si stavy byly dost podobné, jsme se shodli na tom, že bude lepší dát pauzu, nechat to uležet. Zážitky na šalvěji prožité předčily zdaleka všechno co jsem zažil, včetně houbiček. (Viděl jsem, nebo spíš cítil, jak se rozepíná obloha (podobně jako zip), kamarádovi se vlnil asfalt... Ten vzorek u sebe pořád ještě mám a čekám na vhodný čas:-).
Co se týče hub - ty jsem zkoušel ještě před šalvějí, nedlouho (cca rok) po prvních zkušenostech s trávou. Skoro nic jsem o tom nevěděl, šlo o hurá akci (o houbování sem se dozvěděl hodinu předtím, než se šlo na věc), takže to byl typický příklad tzv. badtripu. Mělo to jedinej přínos - dokázal jsem zjistit, co mě na mě samotným štve a zkoušet to změnit. Ale v tom stavu to bylo něco strašnýho a děsivýho (myšlenky na sebevraždu kvůli hloupostem atd.). Zpětně mi to sice víc dalo, než vzalo, ale myslím, že to bylo spíš štěstí a přítomnost velkého množství přátel, trávy a mlíka
. A od hub se budu držet dál, ten pocit, že jsem otrávený, mi za to určitě nestál.
Chtěl bych se zeptat místních, jak naložit se zbytkem šalvěje. Od posledního tripu je to pár měsíců a přemýšlím, jak se uvolnit, aniž by mě rozptylovali ony halušky... ono zavřít oči jde, ale když je vedle vás kamarád, tak je zavřený prostě mít nechcete a nemůžete. A sám bych do dalšího tripu nejspíš nešel. Any ideas?
Zajímala by mě hlavně mentální příprava před samotným tripem a vaše zážitky
.