Uhly pohledu

Moderátor: Lucid Dreaming Project

Uživatelský avatar
ATA
Příspěvky: 1600
Registrován: stř, 28. kvě 2008, 18:55
Bydliště: Litovel
Kontaktovat uživatele:

Uhly pohledu

Příspěvekod ATA » úte, 31. led 2012, 22:47

Uhly pohledu
Duležité je si uvedomit že jakýkoli model a pohled na vec je pouze jejím popisem určitým zpusobem intrepretace.


Obrázek
Démonologický model
Vychází že existují reálné bytosti (duchové, démoni atd.) a další světy (sféry) , tento model je typický např. pro šamanismus a ruzne starší odvětvý magie .
Usiluje se zde o získání přístupu do světa entit, které lze označit za „magické bytosti“. Tento svět má svoje vlastní zákony, které magik musí znát, aby mohl ovládat síly a bytosti, které v tomto světě působí. Tyto bytosti mají svoje jména a signatury, mají svůj specifický, nezaměnitelný charakter a jsou tedy samostatnými osobnostmi majícími svoje silné i slabé stránky. Magik vstupuje ve stavu vytržení do jejich říše, kde si tyto entity buď nakloní nebo získá jejich služby, pokud k tomu má dostatek vědění, moci a síly. Tyto vztahy nejsou bez nebezpečí, neboť jsou i duchové, kteří slouží magikovi pouze neradi, anebo se jej pokoušejí obelstít. Za svoje služby často požadují vysokou cenu. Známým příkladem je pakt doktora Fausta s ďáblem.
Přesné podmínky takového paktu jsou sice věcí dohody, existuje zde však - stejně jako u lidí - stálé nebezpečí porušení smlouvy, možnost její nesprávné interpretace atd. Magik se tedy musí mít na pozoru, pokud nepracuje pouze s „dobrými“ duchy, na jejichž morální integritu se může plně spolehnout. Z uvedeného je zřejmé, že se o tento koncept opírá i spiritismus, který ovšem magické operace v tomto smyslu nekoná, a zabývá se spíše divinačními praktikami.

Duchové a démoni vyžadují péči, někdy i „potravu“, mohou se vzbouřit, mohou požadovat „zvýšení mzdy“ atd. Také nejsou bez chyb a skutečnost, že se jedná o odborníky, nevylučuje omyl nebo neúspěch. Přesto spolupráce s nimi podstatně rozšiřuje magikův manipulační prostor, i když to závisí i na tom, do jaké míry je magik opravdu jejich pánem.
To jsou tedy hlavní rysy démonologického modelu. Vychází se v něm z toho, že magik má co do činění s již existujícím světem, jehož pravidla zná a řídí se jimi. Nezná-li např. „pravá jména“ nebo „správné formule“, které by mu propůjčovaly moc nad transcendentními bytostmi, pak bude veškerá jeho snaha o jejich ovládnutí marná. Také způsobu komunikace s těmito bytostmi se člověk musí učit. Toto vědění předával pod slibem mlčenlivosti Mistr učedníkovi, který se zpravidla musel delší čas učit, než byl sám schopen magicky pracovat.


Energetický model
Magik už není zaklínačem démonů, ale spíše umělcem pracujícím s energiemi. Musí umět vnímat subtilní energie, polarizovat je a usměrňovat. Talismany a amulety (známé i dřívějšímu démonologickému modelu) jsou příkladem uměle vytvořených předmětů či nástrojů, které magik za pomoci rituálů nabíjí určitými přesně cílenými energiemi.
Chce-li magik přenášet sílu (k čemuž je energetický model zvláště vhodný), musí mít buď sám dost síly nebo musí mít přístup k jinému, resp. jiným zdrojům energie. V prvním případě je sám „silovou baterií“, ve druhém pak je prostředníkem „vyšších“ nebo aspoň „jiných“ sil. Také síla není vždy jedna a ta samá síla. Její spektrum se pohybuje, podle jednotlivých magických systémů, od přediva negativních a pozitivních energií až po teorii neutrální síly, kterou magik sám polarizuje. V nějakém systému je zkrátka příliš mnoho nebo příliš málo žádoucí nebo nežádoucí energie a v praxi jde vždy o to, přivést správnou energii na správné místo.
Magik musí nejenom dokázat všechno sám bez cizí („vyšší“) pomoci, ale musí trvale disponovat velkým množstvím energie. Bude-li slabý a mdlý, budou tím trpět jeho magické operace, jejichž účinnost bezprostředně souvisí s množstvím a kvalitou jeho energie. Velký důraz se klade i na dobře vycvičenou schopnost mimosmyslového vnímání.


Psychologický model
Přísně vzato, jedná se o jakýsi přechodný stupeň, který si z energetického modelu bere jeho homocentrismus, ale ve svém základě vychází z démonologického modelu, přičemž však démonům nepřipisuje vnější, objektivní existenci, nýbrž existenci subjektivní, psychickou. Neobjasňuje magii pomocí nových nebo jiných mechanismů, ale staví ji prostě na jiné místo, totiž do nitra lidské psýchy.
Psychologický model chápe magii výhradně animisticky. Všechno, co magik při provádění svého umění vnímá nebo činí, se odehrává v jeho duši, kde působí blíže nedefinovaný mechanismus, který pak způsobuje žádoucí (nebo také nežádoucí) výsledky. Ke všem magickým aktivitám dochází v podvědomí resp. (podle Freudovy terminologie) v nevědomí. Zastánci této teorie (k nimž náleží téměř všichni současní autoři píšící o magii) mlčí však o tom, jakým způsobem provádí nevědomí tyto „divy“. Důležité zde je, že v tomto pojetí se magik stává „psychonautem“1, cestovatelem v krajinách duše, přičemž poznává a mapuje duševní říši, učí se znát její zákony, jejichž pomocí se mu daří působit na svůj život i na vnější svět. Tento model sám magii neobjasňuje, ale zcela pragmaticky poukazuje na to, že manipulace s psýchou vedou k magickým výsledkům.
V relativistickém světě, jehož obyvatelé si už nemohou být jisti žádnou „pravdou“, ať už náboženskou nebo politickou, vědeckou nebo magickou, představuje psychologicky argumentující magik ztělesnění ducha doby. Psychologicky pojatá magie má navíc tu výhodu, že je pro dnešního člověka srozumitelnější a přijatelnější než např. víra v duchy a démony.
Kromě toho se psychologický model nechá dobře propojit s oběma předchozími modely, což se v praxi také často děje, počínaje magikem, který sice komunikuje s duchy, démony a anděly, v nichž však spatřuje projekce jednotlivých archetypů, až po operatéra, který používá energetického modelu, aniž by se k němu ovšem hlásil, přičemž hovoří o „silách podvědomí“ (např. škola tzv. pozitivního myšlení). Doslovnost, s níž podle tradičního podání i podle zkušenosti mnoha dnešních magiků chápou démonické entity veškerá ujednání, poukazuje na psychologický mechanismus těchto jevů, neboť je známo, že nevědomí má velmi často sklon chápat všechno doslovně.
Psychologický model činí tedy leccos srozumitelnějším než oba předchozí modely, přičemž je však radno používat jej pouze jako jejich doplněk, a nikoli jako samostatnou, výklad umožňující strukturu.


Obrázek
Informační model
Kybernetická magie se opírá o informační model, který se nyní stále více prosazuje i ve fyzice. Jádrem tohoto modelu je myšlenka, že veškerá energie působí pouze prostřednictvím informací, které jí určitým způsobem „říkají“, jak se má chovat. Informace snadno překonávají hranice času i prostoru, protože v tomto modelu nemají hmotu ani energii.
Magik je zde závislý na svém dobrém vztahu k duchům stejně málo jako na svém energetickém potenciálu. Pokud jednou ovládá techniku vyvolávání a přenášení informací, nepotřebuje žádné vnější prostředky povzbuzující imaginaci a koncentraci. Tento model vychází z teorie morfogenetických polí, kterou formuloval biolog Rupert Sheldrake, a dále operuje hlavně s pojmem „informačního pole“. Operace kybernetické magie nejsou akty imaginace (ve smyslu mentální magie), ale jsou pouhým zacházením s informacemi. je to „magie prázdných rukou“, kterou v té či oné podobě praktikovali podle tradice již staří Mistři. Neznamená to tedy, že by na praktické rovině byla objevena úplně nová cesta, ale spíše byly vyňaty některé prvky ze starých systémů a byly zařazeny do nového kontextu, který dostal nový nátěr.


matamodel

veda

psychologie


neurovedy
-neuroanatomie , neurochemie
Help! I'm a multidimensional being trapped in a linear time-space continuum!

Zpět na „Lucid Dreaming Project“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 12 hostů