Čertov 2014 - zážitky

Moderátor: Srazy

Uživatelský avatar
Firzen
Příspěvky: 225
Registrován: úte, 27. dub 2010, 21:57
Bydliště: Adamov
Kontaktovat uživatele:

Čertov 2014 - zážitky

Příspěvekod Firzen » čtv, 29. kvě 2014, 18:16

Bude těžké shrnout v několika málo větách, co všechno se odehrálo, když jsem byl s Atou, Danielem, Jardou a Jurajem na Čertově, ale přesto se o to pokusím. Budu o událostech záměrně docela dost mlžit, tak mi to prosím promiňte.

První den: S Danielem jsme vyjeli o den dříve. Hned na cestě vlakem jsme byli znovu ujištěni o neexistenci náhod, stejně jako muž, který seděl v kupé naproti nám. Všichni jsme nad tím celkem žasli. Po příjezdu k chatě jsme pozorovali přírodu, cítil jsem mocnou sílu Země. V chatě jsem potom cítil velkou transformativní sílu. Byl jsem hodně šťastný, že mi bylo opět umožněno zde být. Možná by na Čertově stačilo jen sedět, a čekat na osvícení.

Druhý den: Přijeli ATA, Jarda a Juraj. Nejdřív nebylo úplně jisté, zda Juraj zvládne dorazit kvůli mé chybě v navigaci, ale nakonec se povedlo. Zjistil jsem, že chůze naboso po silnici je vskutku účinné cvičení přítomnosti a odevzdanosti, protože bez těchto schopností je to opravdu mazec. Večer jsme spali s Atou venku, a před usnutím jsme pozorovali hvězdy dalekoohledem. Povídali jsme si až dlouho do noci, ba skoro do rána, a řekl mi mnoho důležitých věcí. Od té chvíle už jsem Atovi nedal chvíli klidu, a skoro stále jsem s ním řešil svoje otázky a problémy.

Třetí den: Probudilo mě vycházející Slunce. Bylo to úžasné. Hned po ranním cvičení jsme vyrazili k potoku kdesi v údolí pod chatou. Šli jsme lesem, ve kterém má každý čtvereční centimetr na starosti jeden nelítostný mravenčí bojovník, nebo snad i více bojovníků. Místy bylo mravenců tolik, že bylo slyšet jejich kroky. Hodně nás to motivovalo ke konstantnímu tempu chůze a stálém udržování pozornosti. Kdo zůstal chvíli stát, měl nohy během pár sekund obsypány mravenci, kteří se zuřivě snažili eliminovat vetřelce. Počet mravenišť v tomto lese ve mně vzbuzoval respekt... Daniel s námi nešel, ale jistě se taky nenudil - v chatě mezitím stihl přečíst znovu celého Alchymistu. Večer jsme si zapálili oheň, a plánovali jsme si uvařit těstoviny s omáčkou doplněnou vařenými kopřivami. Po uvaření kopřiv nás nicméně nějak přešla chuť. Zužitkoval jsem produkt mého kulinářského snažení v potní chýši.

Čtvrtý den: Začali jsme s Atou intenzivně řešit moje současné problémy. Ata měřil moje emoce, a rozkreslil vše do zajímavých grafů, které jsem následně převedl do textové podoby, a vytvořili jsme tak celkem dobrý návod na řešení mých problémů. Začal jsem mít ve věcech trochu víc jasno.

Pátý den: Udělali jsme si výlet na vrchol hory, na které chata stojí. Cesta byla celkem náročná, ale líbila se mi. Ata mi potom vysvětlil, jak bych měl vyřešit vlastní sebeobviňování, a společně jsme jej skutečně vyřešili. Také mi dal obecný návod na řešení podobných vlastností. Večer jsme si udělali zase oheň, ale tentokrát to nebyl obyčejný oheň. Tentokrát nám všem (kromě Juraje, který byl nemocný a spal) poskytl zajímavou a důležitou zkoušku. Potom jsme si ještě s Atou a Danielem udělali potní chýši, a dali jsme si studenou sprchu přímo u studánky. Na tenhle den asi ještě dlouho nezapomenu. Se správným odhodláním a záměrem je možné i zdánlivě nemožné. Cítil jsem, že jsem udělal důležitý krok na své cestě.

Šestý den: Venku pršelo a bylo zataženo, a tak jsme zůstali uvnitř chaty. Zkoušli jsme ovládat Atovu pravou ruku, a potom zase Ata zkusil ovládat naše ruce. Bylo to velmi zajímavé, láká mě naučit se vyvolat opravdový mediální stav třeba jen pro nějakou část fyzického těla. Přišlo mi, že letos to šlo o dost lépe, než minulý rok. S Jardou jsem pak také zkusil sledovat myšlenky celou hodinu, a Ata nám v průběhu cvičení měřil prázdnotu mysli. Hodina byla zatím můj rekord.

Sedmý den: Daniel a Jarda odjeli, zůstali jsme tu tedy už jen tři. Zkusil jsem si opět energetické léčení, a měl jsem z toho opravdu nádherný pocit. Cítím však ale, že mi ještě něco chybí. I tak jsem se ale snažil dotyčného naplnit tou nejkrásnější láskou a světlem, kterého jsem byl schopen. Zkoušeli jsme také dost intenzivní telepatický experiment s Jurajem. Vzhledem k počtu vzorků byla jeho přesnost opravdu zajímavá.. Trvalo nám to však poměrně dlouho. Věnovali jsme se potom také konečné destrukci dřevěného nepřítele, kterého Jarda namaloval. Ata potom zešílel, a začal po něm metat velké balvany, rýč a kovové tyčky. :D

Osmý den: Ráno jsme se lenošně převalovali v posteli, a čekal nás už jen úklid chaty, a cesta domů. I bez znalosti spojení na nás autobus na zastávce už čekal, a domů jsme všichni dojeli v pořádku.

Byl to opravdu nádherný výlet. Snad ještě nikdy jsem tolik žádný výlet nevyužil tak, jako tento. To, co jsem napsal, je opravdu jen stručný souhrn. Mnoho jsem toho opoměl zmínit, a navíc to byl jen můj pohled. Odehrálo se ve skutečnosti daleko víc věcí. V mém deníku zabral (stále stručný) zápis o výletu přes 10 stran formátu A4.

Během výletu jsem skoro vůbec nefotil, ale přesto je zde pár fotek: https://www.dropbox.com/sh/rqnpkp5mdajw ... YUq0SLZIta

Už teď se těším na další setkání na Čertově!
Respice finem et non peccabis.

Zpět na „Srazy a setkání“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů