astralni-cestovani.org

Tohle tema je asi spíš k zamyšlení, ale zase každý z vás s ním má určité zkušenosti. Každý víme, že když jsme prostě nasraní, někdy je lepší mlčet , ale mě spíš zajímá to jiné mlčení, na které upozornuje ve svých učeních většina "náboženských vůdců". třeba i ve studiu magie, tam je to také zmíněno, Ježíš to v Novém zákoně také zminuje. Zajímalo by mě jestli se mlčení jedná o varování před tím, aby dotčnému nebylo ublíženo z vnějšku, tedy od lidí. Např. ATA zde na foru někde prohlásí, že se mu daří portnout se z domova třeba do státní banky a ejhle, zde si to přečte někdo, kdo to oznámí dál a malér je na střeše. V téhle době bych se ani tak nebála toho, že by ho třeba povolali k výslechu, jelikož v naší době se takovým věcem nevěří, takže by se tomu nejspíš usmáli, ale mohou se najít chápavější lidé, kteří by třeba chtěli pod nějakou vyhrůžkou přinutit Atu aby pro ně onu banku vykradl. Hele je to jen příklad, dost nesmyslný, ale na něčem jsem to ukázat musela.....Ata snad promine.-)

takže by mě zajimalo, jestli si myslíte, že příkaz mlčet o výsledcích, schopnostech a tak je z důvodu vnějšího, např popsaného výše, nebo ještě z jiného důvodu vnitřního, kdy mlčení třeba v nás taky probouzí nějaký neviditelný proces:-)

Nadbytečným kecáním ztrácíš energii, klesá ti bdělost. To se tedy netýká jen mluvení o svých "úspěších" či "duchovním pokroku", ale souvisí to celkově s tvým vyjadřováním. Když přestaneš zbytečně tlachat navenek, tak se postupně utiší i tvé tlachání uvnitř (alespoň o trochu). Když se naučíš pravému mlčení, docílíš větší moci a kontroly nad svou řečí, tvá slova získají váhu, budou přicházet v pravou chvíli a neposkvrníš se jimi. Mlčení neznamená nemít co říct, nýbrž vážit svá slova a vědomě směřovat pozornost na svou řeč, na její výstavbu a dopad na okolí.

Mlčení neboli získání kontroly nad svou řečí tedy chápu jako nedílnou součást procesu rozšiřování našeho vědomí na co nejvíc oblastí. Nehledě na to, že čím více mlčení, tím méně mentálních filtrů, skrze něž nahlížíš na svět. Když v tvé mysli neustále probíhá nějaký monolog, tak jsi vtažena do nekonečného řetězce nějakých výpovědí neboli určitých jazykových reprezentací, které potom zkreslují tvůj pohled na věci. Ale to už by bylo na jinou diskuzi.

Aha takže se to tyka i vnitřního monologu?

To, jakým způsobem člověk komunikuje navenek, je jen extenzí vnitřního monologu, určitě jsou tyto dvě oblasti provázané. Podle řeči poznáš o člověku ledacos. Těžko lze předpokládat, že člověk vyjadřující se zmatečně, vágně, neuspořádaně mluví sám se sebou jinak. Nechci tento aspekt na druhou stranu přeceňovat, ale životní zkušenost mi potvrzuje, že lidé, kteří se vyjadřují, jako kdyby byli pologramotní (stačí se podívat na některé uživatele tohoto fóra), postrádají jakousi vnitřní jasnost. Samozřejmě mohou být bdělí a mohou mít rozvinuté různé mentální síly, ale chybí jim právě tato apollónská průhlednost, ostrost v myšlení, která rozhodně na některých úsecích duchovní cesty není zbytečná.

Zrovna teď ve čtvrtek jsem se na základě jednoho setkání znovu utvrdil v tom, jak cenným darem je schopnost artikulovat se v rozvinuté, srozumitelné, obrazné a bohaté řeči. Rozvíjení této "vyšší" řeči a pravého mlčení jdou spolu ruku v ruce. Ale tobě coby spisovatelce jistě nemusím vysvětlovat, v čem spočívá hodnota umění mluvit

JJ ale ja musím mít intenzivní vnitřní monolog. Zjistila jsem stejně jako Peterson, že když se vnitřně zeptám, někdo mi odpoví tak chytře , že to nemůže být má myšlenka. taky se vnitřně modlím a třeba i vnitřně medituji s korálky v kapse. Musí být těžký uplně vypnout. chápu, že projevovat se zevně asi při troše cviku pujde ale vnitřně, to teda aspon sama u sebe teda nevim:-)
O mě lidé tvrdí, že ve společnosti se moc neprojevuju, spíš poslouchám a když už něco řeknu je to fakt perla:-) ale zato muj vnitřní monolog funguje teda na 200 %:-)

Víceméně se schoduji s tím co říká equilibrium. Jen s tou částí kde říká, že člověk co mluví zmatečně navenek tak mluví i vnitřně a soudím tak čistě podle sebe. Mívám často problém převést nějakou myšlenku do slov pokud jde o rozhovor s druhou osobou, ale pokud mluvím sám se sebou jsme schopen vést vnitřní dialog i veršovaně .

Nicméně bych ještě zmínil jednu důležitou věc, to že o něčem mluvíme, přiřazujeme tomu nějaká slova a obrazy, to nějakým způsobem zjednodušujeme, naše mysl pak pracuje pouze s popisy, slovy a představami místo toho aby danou věc pojala přímo. Většina z nás tak vnímá celý svět kolem, jen jako soubor popisů a charakteristik, čímž pak spoluvytváříme tento svět fyziky a přírodních zákonů, kde se dá vše měřit a mapovat a kde to, co nezvládáme popsat nebo k něčemu přiřadit, nemá místo a mnohdy to nejsme ani schopni vnímat. No a k tomu abychom se ho naučili vnímat svět přímo je nejlepší přestat ho popisovat a přiřazovat mu nějaké charakteristiky. A to bez vnitřního dialogu půjde jen těžko .

Jak moc mocné je mlčení?

Takhle!

Mlčení není jen vlastnost, která je doporučována v knihách.. Je jedním ze čtyř pilířů chrámu, který by měl po cestě naším životem býti budován.. V tomto kontextu se dá pak mlčení vyjádřit takto:

mlčení = schopnost neprojevit se ve světě

V první řadě si člověk uvědomí, že moc mluví, tak na chvíli tu hubu zavře a zjistí, že se může i něco dozvědět..

Pak zjistí, že když už nemluví tolik, že z něho může vypadnout i něco zajímavého a tak se o to snaží..
Nakonec si člověk osvojí toto verbální mlčení a zjistí, že mu ve vyjadřování velmi pomáhá jeho tělo (vidí na tělech druhých věci, které tělem "řekli" omylem).. Začne tedy ovládat své tělo..
To mu dá schopnost mít kázeň nad svými myšlenkami (kázeň = umět je umlčet), uvědomí si, že to na co myslí ovlivňuje jeho náladu a tak myslí tak, aby byl vyrovnaný..
Jeho Mysl se pak stává mocnou, neboť jeho silné myšlenky přitahují děj kolem něj, a tak se musí umět kontrolovat i ve své mysli..

Tím člověk ovládá mlčení v těle, slově i mysli.. Nic s ním nepohne.. Je stálý a vyrovnaný.. Zná své místo i čas.. Ví kdy a kde je a kudy míří..

Krásný zebyja:-)

Podstatu mlčení podle mě chápete dobře.

Doporučuji jedno pěkné video, ze série ďáblův advokát o mlčení. Sice to pojednává o rozvodech a vztazích, ale snad jste tady dostatečně intelektuálně na výši, aby jste si dokázali převést platnost obsahu i na jiné téma - a to téma duchovnosti.
https://www.stream.cz/dabluv-advokat/10 ... okat-6-dil
Mlčení totiž znamená, že bavíte všechny kolem sebe úžasnými zkazkami a gagy, ale přesto to podstatné, co nechcete, nebude vyřčeno.

Pokud někde na veřejnosti prohlásíte třeba něco z toho, co se diskutuje na tomto fóru, tak tím vyvoláte ohromnou nenávist. Tady uživatel megalomansk napsal, že psychiatrovi pouze řekne, že občas medituje: viewtopic.php?f=5&t=1585&p=14499&hilit=medituji#p14499 A o nějakých vnirřní zážitcích typu AC už mu vyprávět nemusí a nebo se možná doba hospitalizace výrazně prodlouží.

ned, 11. kvě 2014, 20:54 Elen píše: Jak moc mocné je mlčení? Takhle!

Toto přímo mlčení není, sdělil jsi o sobě, že jsi seděl v neděli 11. května 2014 v 20:54 u PC. A to už je jisté sdělení.

Tohle tema je asi spíš k zamyšlení, ale zase každý z vás s ním má určité zkušenosti. ....

Co se týče žen, tak tam je to s mlčením trochu jiné než u mužů. Ženy mají od přírody větší potřebu hovořit s kamarádkami a pokud spolu proberou účes, nové šaty, nějakou tu makrobiotiku, tak tím si jejich psychika odpočine a odblokuje se. Dneska je moderní prodrbat i nějakou tu jógu nebo "duchovnost", ale jen tu vnější, které nemá valný vliv na vnitřní vývoj či transformaci. A v tom horším případě řeší jaký je jejich partner hlupák a jak ho mohou oškubat a on si ničeho nevšimne.

Říká se, že pokud by žena přímo vstoupila do mužských mystérií, tak by byla okamžitě spálena na prach.
Naopak pokud by se muž pokusil bez přípravy proniknout do ženských mystérií, tak bude okamžitě utopen.


Ovšem připravená a vyrovnaná žena by měla v sobě začít pomalu integrovat mužská mystéria a naopak. Na duchovní úrovni již takové rozlišení na mužské a ženské energie není až tak silné.