cirkadiánní rytmus - SEROTONIN / MELATONIN

Uživatelský avatar
ATA
Příspěvky: 1602
Registrován: stř, 28. kvě 2008, 18:55
Bydliště: Litovel
Kontaktovat uživatele:

cirkadiánní rytmus - SEROTONIN / MELATONIN

Příspěvekod ATA » stř, 02. pro 2009, 19:40

Tak tentokrát něco málo z nerochemie - cirkadiánní rytmus - SEROTONIN / MELATONIN
Kčemu nam to celé bude :
-zlepšeni nálady
-kvalitnejší spánek
-odpočatost
-zjištění idelání doby na cvičení AC a LD
-zvyšení kvality LD

Obrázek

SEROTONIN / MELATONIN
Tyto látky vyrazně regulují rytmus spánku a bdění pro nás sou duležité protože jejich hladina muže silně ovlyvnit naše pokusy o LD a AC
ovlyvnuje to i spousta dalších věcí ale o tech si řekneme až později

Obrázek

Serotonin(5-hydroxytryptamin, zkráceně 5-HT)
je jedním ze základních neurotransmiterů. Umožňuje komunikaci mezi jednotlivými synapsemi v mozku a ovlivňuje tak emoce, paměť, bolest, spánek i apetit. Přispívá také k celkovému pocitu pohody. Jeho nedostatek se projevuje depresí, poruchami spánku, nervozitou až agresivitou. Hladina serotoninu se dá ovlivňovat chemickými léky , přírodními prostředky a změnou osvětlení.

Obrázek
-to duležity bude tučne zybtek nás nemusi noc zajimat mužte klidně preskočit až na shrnutí

Přenos nervových vzruchů
Serotonin (5-HT) je uvolňován v neuronech Raphových jadérek. Tyto neurony se seskupují v přibližně devíti párech, rozmístěných po celé délce nervového kmene. Předpokládá se, že 5-HT se uvolňuje ze serotonergických uzlin do zvláštního neuronálního prostoru, jinými slovy z uzlin podél axonu (odstředivě vodivého výběžku neuronu) narozdíl od klasické neurotransmise. Odtud může difundovat přes relativně velký prostor (o rozměru přes 20 μm) a aktivovat receptory 5-HT na dendritech (rozvětvených výběžcích neuronů) i na tělech sousedních nervových buněk samotných.

Tohle je duležité hlavně u učinku drog,antidepresiv
Serotonergický účinek končí odčerpáním 5-HT ze synapse (nervového spojení) specifickým přenašečem monoaminu z presynaptického neuronu. Různé látky mohou odčerpávání 5-HT inhibovat, a to zejména 3,4-methylendioxymethamfetamin (MDMA-extáze ), kokain, tricyklická antidepresiva (TCA) a selektivní inhibitory zpětného odčerpávání serotoninu (SSRI).

Obrázek

Farmakologie
Farmakologie 5-HT je složitá, neboť působení serotoninu je zprostředkováváno velkým počtem jeho značně různorodých receptorů. Stejně jako u ostatních neurotransmiterů skutečný vliv 5-HT na lidské nálady a celkový stav mysli a jeho význam pro vědomí je obtížně stanovitelný. Jednou z možných metod, jak to pochopit, je použití MDMA, který - jak se předpokládá - způsobuje masivní uvolňování 5-HT, zřejmě jeho zpětným přenosem přes transportér. Efekt MDMA je způsobován zaplavením synapse serotoninem během „rotace“ MDMA. Je to stav, který se projevuje pocitem dobré pohody, spokojenosti, hmatové citlivosti a pocitů citové empatie. (MDMA také uvolňuje norepinefrin a v menší míře i dopamin. Příbuzná látka 3,4-methylendioxy-N-ethylamfetamin (MDEA) zřejmě pouze způsobuje uvolňování serotoninu, ale postrádá silně stimulační efekt MDMA).

Receptory 5-HT jsou také využívány jinými psychotropními drogami, včetně LSD, dimetyltryptaminu (DMT) a psilocybinu, aktivní látky psychedelických hub.

Řízení hladiny serotoninu
Celá řada léčiv, používaných v psychiatrii, ovlivňuje hladinu serotoninu. Patří mezi ně inhibitory monoaminoxidázy (MAOI)-(diki tomu funguje ayahuaska), tricyklická antidepresiva (TCA), netypická antipsychotika a selektivní inhibitory odčerpávěčů serotoninu (SSRI).

Antidepresiva
Inhibitory monoaminoxidázy (MAOI) zabraňují odbourávání monoaminových neurotransmiterů včetně serotoninu a proto zvyšují koncentrace neurotransmiterů v mozku. Léčba pomocí MAOI je doprovázena řadou nežádoucích vedlejších efektů a pacienti jsou vystaveni nebezpečí vzniku přecitlivělosti na potravu s vysokým obsahem tyraminu a na některé další léky.
Některé léky inhibují zpětné odčerpávání serotoninu, takže v synapsi zůstává déle. Tricyklická antidepresiva zabraňují zpětnému odčerpávání jak serotoninu, tak norepinefrinu. Novější selektivní inhibitory zpětného odčerpávání serotoninu (SSRI) mají méně vedlejších účinků (přesto stále jich mají hodně) a méně se ovlivňují s jinými léky.

Serotoninový syndrom
Nadměrně zvýšená hladina serotoninu způsobuje nebezpečný tzv. serotoninový syndrom. Projevuje se třesem, vyšším krevním tlakem, zrychlením srdeční činnosti, zmateností a bezvědomím. (nas to moc nemusi zajimat vznika jen vetšinou jen pri predavkovaní práškama nebo jejich nevhodnou kombinací např. MAOI a SSRI)

Serotonin může nastavovat základní mozkovou aktivitu ve vztahu k chování, probouzení a aktivitě. Účastní se prakticky v každém typu chování jako emoční, motorické, kognitivní a autonomní. Z fyziologického hlediska ale není zřejmé, jestli ovlivňuje chování specificky nebo všeobecně řízením aktivity nervového systému, obzvláště nastavení základní aktivity ve spojení s hladinou bdění.

V rapheálních jádrech jsou serotoninergní neurony, které při usínání 1-5 krát za vteřinu vybudí impuls. Během spánku se sníží pravidelnost těchto pulzů, což souvisí se zpomalením aktivity neuronů a během REM spánku ustanou úplně. Tyto neurony reagují na buzení zvýšenou frekvencí pulzů. Aktivita serotoninergních neuronů je spojována také s motorickými podněty během REM spánku jako je žvýkání, kousání, šklebení se a převalování se. Tyto neurony ale nereagují na stresory jako hluk a strach.

Aktivace serotonininergního přenosu tlumí zpracování informace v aferentních systémech. Serotoninergní neuronový systém spojuje v organismu funkce potřebné pro manifestaci chování. Facilitace pohybové aktivity s potlačením senzorických systémů nedůležitých pro nadcházející chování.

Učnky
Serotonin se účastní celé řady fyziologických funkcí a chování jako je jídlo, spánek, cirkadiánní rytmicita a neuroendokrinní funkce. Serotonin je jedním z mnoha neurotransmitterů, které se účastní hypothalamické kontroly hypofyzární sekrece, hlavně regulace ACTH, prolaktinu a růstového hormonu. Serotonin může mít přímý vliv na adenohypofýzu a stimulovat uvolnění ACTH a kortikosteronu nebo kortizonu v kůře nadledvin. Serotonin se také uplatňuje v regulaci cirkadiánního rytmu. Nucleus suprachiasmaticus hypothalamu generuje elektrofyziologické a metabolické cykly, které se opakují přibližně každých 24 hodin. Tento rytmus je synchronizován s fotoperiodou prostředí a právě serotonin funguje jako inhibiční neurotransmiter, který ovlivňuje působení světla na cirkadiánní rytmicitu. Přímá aplikace serotoninu do jádra blokuje světlem navozenou fázickou změnu během subjektivní noci a způsobuje že fáze pokračuje i během subjektivního dne tím, že tlumí excitační efekt světla v nucleus suprachiasmaticus a laterálním genikulátovém komplexu. Serotonin má inhibiční efekt na potravní chování, snižuje množství konzumované potravy, zatímco inhibitory serotoninergních spojení příjem potravy zvyšují. Působí v nukleus paraventricularis thalamu. Serotonin řídí také výběr potravy podle obsažených živin, ovlivňuje vnímání chuti jídla a ovlivňuje aktivitu žaludku tak, že snižuje příjem potravy. Je zodpovědný za navození, posílení a prodloužení pocitu sytosti.

Serotonin je také prekurzorem hormonu melatoninu. Sekrece melatoninu v epifýze je řízena střídáním světla a tmy skrze polysynaptickou cestu, která se přepojuje v ganglion cervicale superior v sympatickém nervovém systému. Za denního světla je syntéza a sekrece melatoninu zmenšena, fotosenzitivní informace dorazí na retinu a vybudí signál, který buď stimuluje nebo tlumí sekreci melatoninu. Cirkadiánní rytmus sekrece melatoninu přetrvává i u zvířat, která jsou trvale držena ve tmě. To znamená, že syntéza melatoninu je zapnuta vnitřními hodinami, které jsou pravděpodobně uložené v nukleus suprachiasmaticus v hypothalamu.

Spánek -podrobneji bude v dalšich častech
Aktivita serotoninergních neuronů n. raphes, skupiny buněk ležící podél střední čáry mozkového kmene, fázi REM blokuje. Tyto buňky hrají důležitou úlohu při regulaci výbojů cholinergních buněk, zodpovědných za PGO ostré vlny. V průběhu bdění blokuje serotonin výboje většiny PGO buněk jejich hyperpolarizací. Ukončení elektrické aktivity serotoninergních buněk při přechodu z NREM do REM spánku dovoluje zahájit výboje PGO buněk a generovat tak PGO vlny.
Noradrenergní neurony v locus coeruleus a histaminergní neurony v zadním hypotalamu mají podobnou schopnost blokovat fázi REM jako serotonergní buňky n. raphe. Přerušení aktivity serotoninergních, noradrenergních a histaminergních buněk v průběhu spánku REM může přispívat ke změnám tonu vegetativní soustavy, EEG a k dalším nejrůznějším změnám neuronální aktivity. K přerušení aktivity noradrenergních buněk locus coeruleus a serotonergních buněk n. raphe v průběhu fáze REM dochází uvolněním GABA při výbojích gabaergních neuronů spouštějících REM. Jejich lokalizace a původ jejich aktivity dosud nejsou známé. Předpokládá se, že další podrobná analýza podmínek, které mění excitabilitu neuronů spouštějících REM a neuronů blokujících REM poskytne důležitý klíč k pochopení úlohy spánkové fáze REM.

Metbolizmus
Serotonin přijatý v potravě neproniká do nervových cest centrálního nervového systému, neboť neprostoupí stěnou oddělující krevní řečiště od mozku. Avšak tryptofan i její metabolit 5-hydroxytryptofan (5-HTP) do mozku proniknou. Tyto aminokyseliny mohou být podávány jako doplňkové živiny a zajišťovat tak zvýšení hladiny serotoninu v mozku a působit tedy jako serotonergické látky.

Obrázek

Melatonin
Melatonin je hormon tvořený v epifýze během tmavé (noční) periody. Jeho hlavním úkolem je přenos informace o rytmu světla a tmy do celého
organizmu. Noční sekrece melatoninu je velmi robustní signál. Měřením hladiny melatoninu lze hodnotit, v jaké fázi 24hodinového rytmu
se vyšetřovaný nalézá. Aplikací exogenního melatoninu lze spánek navodit, resp. jeho začátek
uspíšit.

http://www.vesmir.cz/clanek/melatonin-a-jeho-pusobeni
Obrázek

Melatonin (N-acetyl-5methoxy-tryptamin) se tvoří z tryptofanu. Nejdříve z tryptofanu vzniká hydroxylací a následnou dekarboxylací serotonin. Ten následně podléhá působení serotonin-N-acetyl transferázy, což je limitující enzym syntézy melatoninu, a posléze hydroxyindol-O metyl transferázy (schéma 1). Messengerové RNA kódující tyto enzymy jsou exprimovány s rytmem den/noc v glandula pinealis(šišinka). Syntéza melatoninu je iniciovaná vazbou noradrenalinu na adrenergní beta1 receptory. Následuje aktivace adenylát cyklázy, vzestup cAMP a de novo syntéza serotonin-N-acetyl transferázy.
Zároveň je indukována transkripce supresorů, které noční produkci melatoninu ukončují. Tvorba melatoninu je závislá na dostupnosti tryptofanu. Vitamin
B6, který je koenzymem při dekarboxylaci tryptofanu,může tvorbu melatoninu stimulovat.
Plazmatické hladiny melatoninu mají velkou interindividuální,ale velmi nízkou intraindividuální variabilitu. Melatonin je vysoce rozpustný ve vodě i v tucích a je ze 70 % vázán na albumin. Cirkulující melatonin se
dostává ke všem tělesným tkáním, protože přestupuje přestupuje hemato-encefalickou bariéru. Podle PET studií po interavenózní aplikaci dosahuje v mozku svého
maxima za 6-8 minut. Melatonin je degradován v játrech a jen minimální množství se vyloučí močí v nezměněné formě (6).
Rytmus sekrece melatoninu je jedna z nejrobustnějších cirkadiálních funkcí a je řízena ze suprachiasmatických jader hypotalamu (SCN) podobně
jako ostatní rytmy u savců (pití a příjem potravy,spánek a bdění, teplota, kortizol atd.
). Neurony SCN
mají vlastní schopnost generovat cirkadiánní rytmus a jsou aktivní při světlé periodě dne (v době světla).
Rytmus generovaný SCN je zpřesňován na 24 hodin vnějšími faktory, z nichž je nejdůležitější střídání světla a tmy. Informace o osvitu je přenášena do
SCN retino-hypotalamickým traktem
(16, 18).
Dráha, kterou je přenášena informace ze SCN do glandula pinealis, vede nejdříve do paraventrikulárních hypotalamických jader, odtud descendentně
do krční míchy, kde jsou synapse s pregangliovými buňkami sympatického ganglion cervicale superius .Neurony z tohoto ganglia projikují do glandula pinealis
a působí na její buňky noradrenalinovými synapsemi. Noční sekreci melatoninu potlačují beta1 adrenergní blokátory a alfa2 blokátor klonidin. Naopak
syntézu melatoninu povzbuzují látky, které zvyšují množství katecholaminů v synaptické štěrbině,
jako jsou inhibitory MAO a tricyklická antidepresiva U savců jsou plazmatické hladiny melatoninu vysoké během tmavé periody dne a nízké/nulové
během světlé periody. Díky spontánní aktivitě SCN si melatonin udržuje přibližně 24hodinový cyklus i v trvale tmavém prostředí. I mírná expozice světlu
v průběhu noci přerušuje sekreci melatoninu
. Vazba na tmavou/noční periodu znamená, že u všech savců nemusí být sekrece melatoninu spojená se
spánkem jako u člověka.

Melatonin působí prostřednictvím membránových receptorů MT1 a MT2. Oba patří do receptorové skupiny svázané s G proteinem a funkce těchto
receptorů je dosti podrobně zmapovaná. Třetí receptor- MT3 je enzym (chinon reduktáza 2) a jeho význam není jasný (9).
Melatonin předává celému organizmu informaci,že je noc a je stabilizátorem biologických rytmů.Prostřednictvím receptorů MT1 tlumí aktivitu neuronů
v SCN. Melatonin posiluje noční pokles centrální teploty, což facilituje spánek. Pokles centrální teploty je asi zprostředkován periferní vazodilatací
vyvolanou stimulací melatoninových receptorů v periferních cévách. (Rozšíření periferních cév provází všechny terapeutické hypnogenní postupy včetněbehaviorálních.) Jsou nepřímé důkazy, že melatonin ovlivňuje rytmus sekrece kortizolu. Délka sekrece melatoninu reflektuje v klimatických oblastech mírného
a arktického pásu roční období a je celotělovým sezónním signálem.Melatonin je silný zametač volných radikálů, silnější než vitamin E. Melatonin přímo likviduje vysoce toxické hydroxylové radikály a ostatní radikály s kyslíkem. Navíc melatonin vykazuje další antioxidační aktivitu - zvyšuje hladiny několika antioxidačních
enzymů včetně superoxid dismutázy, glutation peroxidázy a glutation reduktázy a současně inhibuje prooxidační enzym syntetázu oxidu dusnatého. Melatonin
je tedy dle výsledků na zvířatech fyziologický antioxidant (6).

U savců jsou řízeny párovými suprachiasmatickými jádry (zkratka SCN), nacházejícími se v předním hypotalamu přímo nad křížením zrakových nervů (lat. chiasma opticum; odtud název jader). SCN mají přímé propojení se sítnicí, proto může být synchronizováno působením světla a tmy s vnějším světem.[2]

U lidí pokles denního světla vyvolá zvýšení hladiny hormonu melatoninu, který usnadňuje spánek - proto se člověku lépe usíná v temné místnosti. Samotný průběh cirkadiánního rytmu se u jednotlivých lidí liší - lidé se obrazně rozdělují na "skřivany", u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách a "sovy", což jsou lidé, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách.[3]
Obrázek


Takže si to trochu skrneme pro nas duležity info

Serotonin:
-dobrá nálada
-bdělost
-svalové napětí
-blokuje REM
-neprostupuje hemato-encefalickou bariéru

Melatonin:
-vazodilatace ,lepší uvolnění
-tělo usíná
-tvoří se z serotoninu za tmy
-prodlužuje REM
-antyoxidant
-přestupuje hemato-encefalickou bariéru
-ovlivnuje hladinu kortizolu
-posiluje noční pokles centrální teploty

Naším cílem je vytvořit co nejvíce serotoninu přes den to nam zajistí dobrou náladu a bdělost
v noci se z této zasoby se pak bude vytvářet melatonin ten zlepší uvolněni a kvalittu spánku ,regeneraci těla ,kvalitu snů.

Dosaženi LD a AC dost pomuže zprávná hladina dost metatoninu na to aby tělo upadalo do spánku a snadnenji se uvolnovalo ale také dodt serotoninu na to aby jsme udžely bdělost - hrájí tam roli i další latky o těch bude v něketrem z dalších článku (kortizol ,nonadrenalin ,adrenalin ,dopamin ,histamin ,orexin,GABA...)

Idealní doba na cvičení je tedy ráno kdy je hladina melatoninu po noci vysoká tělo je uvolnené a zaroven se spouští produkce serotoninu a kortizolu což nastartuje bělost a budeme ve stavu spícího těla a probzené mysli (tohle jejen jeden z kousku do skádačky jen maj střipek muže pomoct ale zas se na nej nevažte pujde to i bez nej jen to chce vic práce).Nejblbejší doba je večer hladina serotoninu je ješte pomerně vysoko a telo spatne usíná pomalu se uvolnuje ale je rozdilná ihladina dalších látek a to muže zpuosobyt že nam usne dřiv vědomí než tělo .

Osvětlením mužeme ovlivnovat hladinu serotoninu a melatoninu a tak si usnadnit práci ne každej má možnost cvičit ráno třeba kvuli škole nebo práci .

Nejdřive zas trochu teorie:
Modre svetlo blokuje produkci melatoninu
Tato funkce gangliových buněk byla objevena teprve nedávno - objev byl přednesen na konferenci v Německém Cologne v roce 2002. Od tyčinek a čípků se liší hned v několika směrech například tak, že barvivo které obsahují je jiné než u tyčinek a čípků (rhodopsin) a bylo pojmenováno melanopsin. Nervové dráhy jejichž prostřednictvím jsou spojeny s mozkem se rovněž liší. Oko je inervováno pomocí nervus opticus, který vede vjemy do týlního laloku mozku. Gangliové buňky jsou rovněž inervovány pomocí nervus opticus, ale část jejich vláken končí již v mezimozku v jádrech hypotalamu, odkud se podílí na hormonálním ovlivňování organismu.

gangliové buňky s jejichž pomocí také částečně synchronizujeme náš denní rytmus. Rozsah barevného spektra, které je člověk schopen svým okem vnímat je v rozmezí 380 nm až 760 nm, přičemž čípky mají maximum své citlivosti zhruba na 555 nm (světle zelená), tyčinky zhruba 507 nm (tmavě zelená) a gangliové buňky zhruba 464 nm (modrá).

A jaké hodnoty osvětlení postačují k jejich „rozlazení“? Na tuto otázku není jednoznačná odpověď, ale obecně se dá říci, že záleží nejen na jeho intenzitě, ale i na jeho barevném složení. Pokud je to světlo, které zhruba odpovídá maximu citlivosti gangliových buněk, stačí ke snížení produkce melatoninu na polovinu intenzita světla odpovídající svitu Měsíce při úplňku. Naopak při použití některých světelných zdrojů vydávající téměř monochromatické světlo odlišné vlnové délky než je ono maximum (nízkotlaká sodíková výbojka), mohou být hodnoty i několikanásobně vyšší. Studie zabývající se tímto problémem stále probíhají a dá se říci, že čím novější studie, tím nižší hladinu osvětlení prokazuje.

Nejsou obavy z „rozhašení“ našich hodin přehnané?
Člověk se vyvinul z primátů, kteří po miliony let seřizovali své hodiny podle tmavé noci a následného světla při východu Slunce. Před pěti sty tisíci lety se ale náš předek Homo erectus naučil zacházet s ohněm. Začal si s ním svítit a v chladných obdobích se s ním ohříval. S narušováním hodin bychom tedy měli mít relativně dlouhou zkušenost a tím být adaptovaní. Ale není tomu tak. Ukazuje se, že příroda to zařídila tak, že specializované buňky, o kterých je v tomto článku řeč, reagují na modrou složku světla a blikajícím červenooranžovým plamenem se nenechají vyvést „z klidu“. Teprve až Edisonovu elektrickému světlu, které je s námi od roku 1879 a naší snaze pracovat na směny se podařilo narušit náš zaběhlý cirkadiální rytmus. Na vině je ale též snaha osvětlovat co nejvíce a co nejdéle stále větší plochy rtuťovými výbojkami, vysokotlakými sodíkovými lampami, halogenovými žárovkami, neony. To vše mění tmu na světlo mnohem razantněji a emituje se při tom hodně světla v modrém vlnovém pásmu. Lékařské pokusy přitom ukázaly, že modré světlo, na rozdíl od světla petrolejových lamp, snižuje hladinu našeho melatoninu velmi razantně.
Znepokojující jsou výsledky pokusu na hlodavcích, u nichž se zjistilo, že postačuje svítit jim v noci pouhými 0,2 lx (luxy) aby to u nich způsobilo rychlejší vývoj jejich nádorů. Pro zajímavost, toto množství světla (0,2 lx) představuje jen dvakrát větší intenzitu, než má svit měsíce v úplňku. Lékařské statistiky zřejmě poskytují další důkazy podporující teorii o škodlivosti narušení našich přirozených biorytmů. Vyplývá z nich, že u osob, které pracují na směny (tedy při nočním osvětlení) je statisticky významně vyšší výskyt rakoviny prsu a tlustého střeva.

Obrázek
Shrnuti :
Produkci melatoninu zastvuje modré světlo maxim citlivosti buněk je na 464 nm (modrá 464nm) obrázek
Obrázek
modré světelo nejspíše spoušti produkci serotoninu ve staršich vyzkumech využivaly jasné světlo o tech specifickej bunkách se nevedělo.
Bunky sou uložny na spodní časti sitnice take nimy vnímáme horni čast vizualního pole zajimave je že celej sistem neni nastvenej na slunce ale na barvu oblohy .
V zimne je obloha hnusně šedá slunce jemálo to znameá nižší produkci serotoninu -deprese nasledne i sniženou hladinu melatoninu špatnej spánek..

Rano potřebujem vypnout produkci melatoninu a zapnout produkci serotoninu idelaní je pozorovat východ slunka a pak chviku hledet na oblohu pokud to neudelme rozespalý
http://www.youtube.com/watch?v=nKQrhGaBSko
Večer je zas potreba produkci serotoninu včas vypnout aby jsme si nerozhodily vnitřni hodiny a usnadnily usinani idelani by bylo jit spat po zapadu slunka nebo pozorovat hvězdy (pokud mate možnost tak to aspon nekdy o prazninách zkuste vyladi vam to vnitřni hodiny )

tak td budem trošku podvádet každej nemá možnost vtsvat za svitani nebo jit spat za soumraku sedime u PC a TV a tim si rozhodime vnitřni hodiny
to chce omezit .

Nakopnuti ráno -spušteni produkce serotoninu
-modré světlo
-pohled na oblohu
-modrá pracovni plocha na PC
-nepotrebujemem umělé slunce ale umělé nebe už se i prodavaji pristroje upravene bryle z 2 malejma modrejma diodama

Připrava na spánek -spušteni pordukce melatoninu (idelane začit 2h pred tim než deme spat )
-vyhnout se modremu světlu
-nepoučívat zářivky
-při práci na pc zmneit nastavnei baev uplne potlačit modrou složku
-nedivat se na TV pred spanim
-pripadne použit specilni bryle co modrou složku odfiltrují
-ohen a svičky sou v pohodě :)
-zatim neni znalo kolik svtěla je na zastevení přesne potreba ale zada se že dokže pracovat z intenzitou olkolo 5Lux (30cm od svičky 10lux)
-usinat ze zvedlou hladinou melatoninu

Takže pokud chcete cvičit LD a AC večer je dobre napred zvyšit množstvy melatoninu uvolnovat se pak pujde rychlejš ale taky vám to trochu sníži bdělost
takže bude potřeba najit správnou hladinu (u každe pozice usináni bude jiná ) hladinu blělosti reguluji i další latky takže pokud by bylo moc silne usináni tak si zvýšit energiji to nejspiše ovlivnuje hladinu norepinefrinu je to lepši varianta než být pri modrém svtele pak by bylo sice vic vedomi diky serotoninu ale telo by se pomalejš uvolnovalo.Tech latek co to ovlivnuji je moc napriklad treba histamin zajištuje taky bdelost ten se da snižit preškama proti alergiji .Cele to musim jete podrobneji prozkoumat slo by vužit i rano kde je opačnej problem telo uvolněny ,produkujou se hypnagogicé obrazi ale je málo vědomí modrym svtelem by šlo aktivovat použit u metod tipu WBTB

Obrázek


Zvýšeni zasob prekuzoru na výrobu a urychlení reakcí

1) L-Tryptofan
Mozek syntetizuje serotonin z tryptofanu, aminokyseliny, která se dostává do těla potravou. Vysoký obsah tryptofanu se nachází v banánech, avokádu a mléčných výrobcích. Dále tvorbu serotoninu přímo podporují následující potraviny: maso (zejména krůtí a lososí), vejce, celozrnné pečivo, švestky, rajčata, ořechy, luštěniny a zelená listová zelenina.
-dobručuje se treba kombinace banán a sýr čedar (snist tak 2h před spanim)
L tryptofan lze též zakoupit jako potravinový doplněk.

2)Vitamin B6, Pyridoxine
Pomahá přemeně typtofanu na serotonin
-část B-komplexu
-duležitý pro funkci nervů
-rozklad glukozy
-produkce červených krvinek
-pro normálni funkci potřeba 1.3mg B6 vetšinou stači přijem z jidla
-na zvyšeni klavity snu 250mg
-nad 200mg problemy -klepáni ,blbě ,ztrata pocitu v nohách..
-100mg B6 OK

Další veci urychlujíci rekci:
Zinc, Vitamin C, B1, B3, Magnesium-hořčík

Obrázek

Doplnky stravy :
Rozchodnice růžová
Adaptogen Rozchodnice růžová obsahuje účinné látky jménem rosavin a salidroside, které zvyšují hladinu serotoninu v mozku, čímž snižují depresi. Navíc má Rozchodnice růžová pozitivní účinky na sexuální funkce, imunitní systém, paměť a celkovou regeneraci organismu.

Noni
V roce 1993 byl ve šťávě noni zjištěn skopoletin a serotonin, později rovněž melatonin. Vědci došli k závěru, že tyto hormony spolupracují mezi sebou a ve spojení s xeroninem zmírňují napětí a stres, podporují úpravu biologického rytmu spánku a bdění, menstruačního cyklu, napomáhají zlepšení nálady a uvolnění. Podporují rovněž procesy regenerace a restaurace poškozených buněk.
Melatonin a serotonin působí podpůrně při léčbě depresí, fobií (strach z výšek), břišních křečí v době menstruace a premenstruačního syndromu. Upravují psychický stav a spánek, regulují biorytmus spánku a bdění a zpomalují proces stárnutí buněk.
Pro osoby, které využívají mobilní telefon, je důležité vědět, že jsou ohroženy škodlivým působením elektromagnetického záření, způsobujícím postupnou ztrátu neurotransmiterů v mozku, což může být příčinou vážných nemocí! Podle amerických vědců melatonin a serotonin působí jako ochrana proti tomuto postupnému procesu.

Kudzu
V r. 1989 vědci z univerzity Severní Karolíny uveřejnili první zprávu na téma kudzu, v níž konstatovali, že kořen této rostliny stabilizuje nervový systém, neboť podporuje produkci hormonů serotoninu a dopaminu v mozku. Díky kudzu zůstává serotonin a dopamin déle v oběhovém ústrojí. Dále se též kudzu podílí na procesu zpomalování rozkladu etanolu na škodlivý aldehyd kyseliny octové a podporuje regeneraci alkoholem zničeného organismu.

Dalši moznosti
-binauralni stumulace 10hz
-akupunktura

Fototerapie
S cílem stimulovat zvýšení syntézy serotoninu se pacientům doporučuje fototerapie, obzvláště v zimě, kdy je zkrácená doba slunečního světla. Fototerapie depresivních pacientů byla velmi rychle přijata a praktikována na desítkách klinických pracovišť. Osvětlení světlem o intenzitě 10 000 luxů má trvat 30 minut denně, 2500 luxů 1 až 2 hodiny denně, pokud možno ráno po probuzení. Zatímco účinek farmak nastupuje po několika dnech až týdnech užívání, výsledky mnoha studií ukazují, že zlepšení depresivních symptomů nastává již po jedné hodině osvícení.(nezahrnuje ten noveh vyzkum )

NEZDRAVÉ ZPŮSOBY:

6) Nikotin a alkohol
Obě tyto drogy podporují uvolňování serotoninu na nervových synapsích. Způsobují tak, že člověk má zlepšenou náladu, uvolní se a na chvíli zmizí starosti i úzkost. Pokud však "nepřikrmujeme" tento stav a nedráždíme serotoninové receptory znovu a znovu tím, že dál a dál pijeme a kouříme, což má samozřejmě plno vedlejších negativních účinků na zdraví organismu, pak dochází k nedostatku serotoninu a vzniku deprese. Mnohem vhodnější je proto podporovat tvorbu serotoninu potravou, popřípadě výše zmíněnými potravinovými doplňky, které nacházejí uplatnění právě při zmírňování abstinenčních příznaků při odvykání od alkoholu a kouření.

7) Čokoláda
I čokoláda může vytvářet závislost, protože obsahuje kromě tryptofanu i plno dalších látek, které mají stimulační účinek na nervový systém.

Melatonin
-zlepšení vizualni kvality snu
-extrmě vysoké davky 50mg dramtické zvyšení REM
-melatonin prostupuje barierou takže se da brat přimo ale u nas se asi neprodava

-THC,LSD ... zvyšují sintézu melatoninu zvládnou to i ve dne



Obrázek
Help! I'm a multidimensional being trapped in a linear time-space continuum!

dany_05
Příspěvky: 14
Registrován: pon, 01. úno 2010, 22:38
Kontaktovat uživatele:

Re: cirkadiánní rytmus - SEROTONIN / MELATONIN

Příspěvekod dany_05 » pon, 08. úno 2010, 20:51

ATA perfektná práca ! ani som netušil že toľko zaujímavých informácii neviem... Ďakujem :) a len tak ďalej, fandím ti :)

Uživatelský avatar
Brandis
Příspěvky: 431
Registrován: pát, 30. kvě 2008, 09:47
Kontaktovat uživatele:

Re: cirkadiánní rytmus - SEROTONIN / MELATONIN

Příspěvekod Brandis » úte, 09. úno 2010, 07:32

Nazdarek, ma to nejakou souvislost? myslim Melamin a Melatonin

http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/1 ... karny.html
Když nečekáte nic dobrého, nečekejte. Gabriel Laub
Nic není samo o sobě ani dobré, ani špatné. Záleží na tom, co si o tom myslíme. Shakespeare William

Uživatelský avatar
ATA
Příspěvky: 1602
Registrován: stř, 28. kvě 2008, 18:55
Bydliště: Litovel
Kontaktovat uživatele:

Re: cirkadiánní rytmus - SEROTONIN / MELATONIN

Příspěvekod ATA » úte, 09. úno 2010, 12:15

nema
Help! I'm a multidimensional being trapped in a linear time-space continuum!

SETL
Příspěvky: 2
Registrován: stř, 03. úno 2010, 21:09

Re: cirkadiánní rytmus - SEROTONIN / MELATONIN

Příspěvekod SETL » sob, 21. led 2012, 16:09

http://www.youtube.com/watch?v=FXxoZ29j ... re=related ATA čo ti nato? ... inak tiež ti fandim a dakujem za info čo si nam dal...

Uživatelský avatar
ATA
Příspěvky: 1602
Registrován: stř, 28. kvě 2008, 18:55
Bydliště: Litovel
Kontaktovat uživatele:

Re: cirkadiánní rytmus - SEROTONIN / MELATONIN

Příspěvekod ATA » ned, 22. led 2012, 15:22

Použitelnejch doplnku je spousta ale vždz je to jen kratkodobé rešeni neda se to brát dlouhodobe telo pak omezi vlastni sintezu techto láteka takz to leze dodst do penez. Mnohem vzhodnejší je to naučit bez doplnku a zvýšit tyto látky prirozenou cestou.

U tech doplnku nejde jen o to nahazat do sebe prášky ale je take dobré vedet kdz a v jake kombinaci u každého to bude trochu jiné .

pokud te zajimaj doplnkz tak se ykus poptat na foru 3oko.sk
techdreamer se tam tim docela zabejval
Help! I'm a multidimensional being trapped in a linear time-space continuum!


Zpět na “Techniky na vyvolávání LD”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host